Vzpomínky

Karel Plíhal

1:VlBastní krví slunce kreslí nFma skla oken krajinky,
Gmodevšad se na zem snesly Futahané vzpomínky,
Botvírám jim do předsíně, zFmouvají si botičky,
hnGmed se ženou do kuchyně nFa slaninu s vajíčky.
R:Každá mGmá jméno hD#olky, se kterFou jsem někdy chBodil,
každá znGmá všechna přD#ání, co jsem zFa ta léta mBěl,
každá vGmí, kdy jsem pD#omáhal a kdFy jsem zase škBodil,
každá z nGmich je tou lD#áskou s velkým FeL.
2:Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: